Cuba #part 1

18:01

Aktuální pohled z okna na zasněženou ulici a rtuť teploměru mě dost děsí. Před pouhým dnem, 24 hodinami jsem se ještě koupala v moři při příjemných osmadvaceti stupních celsia, což mi momentálně přijde tak nereálné, ale zároveň tak skutečné a blízké. Toužím se vrátit zpět v čase. Bohužel i ty nejkrásnější okamžiky netrvají věčně.
 
 
Byl čtvrtek patnáctého když jsme ( já a má máma ) odletěly na Kubu. Let trval přibližně asi 16 hodin a počítal s dvěma mezipřistáními na výměnu cateringu a doplnění paliva. První mezipřistání bylo na ostrově Santa María, což je ostrov pařící pod Azorské ostrovy. To druhé bylo na Bermudách. Vzhledem k tomu, že na Kubě je o šest hodin méně než tady u nás, časový rozdíl se tedy promítl na době našeho přistání. První dojem? Vedro.  Po dost přísné pasové kontrole a otázkách typu ''Znáš někoho, kdo žije v Africe? '' na které každý automaticky odpovídal ''No'' jsme autobusem dojely do našeho hotelu. Hotel by pěkný. Slovo ''pěkný'' však chápejte trošku s rezervou. Na kubánské poměry byl opravdu pěkný, typicky socialistický, ale čistý. Ve světovém měřítku by si o čtyřech hvězdách mohl nechat jenom zdát. Co se služeb, personálu a jídla týče, řekla bych, že byly opravdu dobré a tentokrát i v celosvětovém měřítku. První den bylo docela zataženo, ale následující dny byly hezčí a hezčí. Další den jsme se rozhodly jet vyhlídkovým autobusem do centra Varadera, města, kde jsme byly ubytované a musím říct, že atmosféra, která tam panuje je úžasná.
 
Klidně bych se rozepsala ještě dál a dál a dál, ale to až zase v dalším příspěvku. :)
 
 


You Might Also Like

3 komentářů

  1. nadhera!! je neskutecne, jak to clovek vidi nekde na obrazku a ono to tam fakt takhle vypadá i doopravdy!! <3
    ady.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano! Přesně to jsem si taky říkala :)

      Vymazat

Blog Archive

Translate