Sebeláska. To je ale sakra mainstreamový téma, co? Jasně no, ale taky sakramentsky důležitý. Milovat se, milovat se takoví, jací jsme...to je ideál, ale než člověk, a jestli někdy vůbec, dospěje do tohohle stádia, je důležitý se přijmout. Přijmout naše chyby, naše nedokonalosti, naše prohřešky, naše fuck-upy. Prostě přijmout život takovej, jakej je, ale přitom se posouvat dál a pracovat na sobě. To je podle mě sebeláska. Co když ale do vašeho života vkročí někdo, kdo během sekundy přehází všechny vaše hodnoty a umožní vám cítit lásku, s jakou jste se doposud nesetkali. S láskou tak intenzivní, že vás ubíjí, že vás ničí a místo aby vás nabíjela, tak vás akorát vyčerpává ubíjí. S láskou, kterou dáváte, ale které se už nedočkáte zpět.
No a potom, potom jste zase tam, kde jste začali. Sebeláska. Love yourself first. Love yourself deeply. Love yourself forever. Give love and receive it back. Je to jen na tobě a i když se na celým světě nenajde živý duše, co by ti lásku opětoval, pořád jsi tu ty. Tvoje činy, tvůj přístup k životu. Dělej si radost, pozvi se na rande, užívej si vlastní přítomnosti. Miluj se.
Žádné komentáře
Okomentovat